Portál firem - místo pro české firmy

V katalogu je 562 000 firem

Všechny články

Švarc-systém v České republice

Vydáno: 1. 9. 2013 17:26:43
Švarc-systém v České republice

Foto: pixmac.cz

Problematika švarc-systému v České republice je diskutována prakticky od začátku devadesátých let minulého století. Přesto se zdá, že existuje ještě spousta lidí, kteří tento pojem neznají. O co vlastně jde? Je to legální způsob zaměstnávání nebo se jedná, jak název napovídá, o zaměstnávání „na černo“, tedy nelegálně?

Pomocí švarc-systému se zaměstnavatelé snaží ušetřit na povinných odvodech na sociálním pojištění a zdravotním pojištění za své zaměstnance. Pojem švarc-systém bychom hledali v českém právu marně, není zde totiž definován. Je to pojem, který de facto neoznačuje nic „černého“ či „na černo“, jak by se germanisté mohli domnívat (pokud nebereme v potaz skutečnost, že je v České republice zakázán - viz dále).

Jedná se o způsob výkonu práce zaměstnance pro zaměstnavatele na základě živnostenského oprávnění, tedy nikoli na základě pracovní smlouvy v pracovně právním vztahu.

Velmi výstižně je tento pojem definován na Wikipedii „jako označení pro způsob ekonomické činnosti, při které osoby vykonávají pro zaměstnavatele běžné činnosti, ale formálně nejsou jeho zaměstnanci, obě osoby formálně vystupují jako samostatní podnikatelé.“

Pojem vznikl podle benešovského podnikatele Miroslava Švarce, který s takovým způsobem zaměstnávání začal na začátku devadesátých let minulého století, který byl nakonec za tento způsob zaměstnávání odsouzen na 18 měsíců nepodmíněně.

Existují tak dva způsoby výkonu práce zaměstnance pro zaměstnavatele:

  1. Výkon práce v pracovně právním vztahu na základě pracovní smlouvy,
  2. výkon práce osoby samostatně výdělečně činné (dále též OSVČ) - neformálně zaměstnance, pro jinou OSVČ - neformálně zaměstnavatele (švarc-systém).

Právě druhý způsob výkonu práce je v současné době v České republice zakázán. Pro určení, zda se skutečně jedná či nejedná o švarc-systém, je důležité vymezení pojmu závislá práce dle Zákoníku práce. Zákon č. 262/2006, Sb. v § 2 odstavci 1)  definuje závislou práci, následujícími definičními znaky:

  1. Je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance.
  2. Je vykonávána jménem zaměstnavatele.
  3. Je vykonávána podle pokynů zaměstnavatele.
  4. Zaměstnanec ji vykonává osobně.

V § 2 odstavce 2) jsou následně uvedeny podmínky výkonu závislé práce:

  1. Musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci,
  2. na náklady a odpovědnost zaměstnavatele,
  3. v pracovní době ,
  4. na pracovišti zaměstnavatele, popř. na jiném dohodnutém místě.

V případě, že by práce vykazovala znaky závislé práce definované výše, může (resp. musí) být vykonávána podle Zákona č. 262/2006 Sb. § 3 výlučně v pracovněprávním vztahu. Od 1. 1. 2012 je nově v Zákoně č. 435/2004 Sb., § 5, písm. e) odstav. 1 definována i nelegální práce, kterou se rozumí, mimo jiné, výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah. Z tohoto jasně vyplývá, že využívání švarc-systému je výslovně zakázáno a pro mnoho běžných profesí (zaměstnavatel x prodavač, zaměstnavatel x účetní, zaměstnavatel x sekretářka) jej tedy nelze používat. V případě, kdyby se osoby rozhodly pro švarc-systém, měly by se držet některých zásad - nikde není explicitně stanovena pracovní doba, pracovník nedostává pravidelnou a stejnou měsíční mzdu, nepoužívá pracovní pomůcky zaměstnavatele a neexistuje vztah nadřízený a podřízený.

Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnávání v rámci švarc-systému je nelegální. Co k tomu stát vedlo a jaké výhody to vlastně přináší pro zaměstnavatele a zaměstnance?

V rámci pracovněprávního vztahu zaměstnavatel povinně odvádí sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance - v srpnu roku 2013 se jedná o 2/3 z 13,5 % na veřejné zdravotní pojištění, 25 % na sociální pojištění, resp. na nemocenské a důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti. V případě švarc-systému tato povinnost pochopitelně odpadá. Stát tak přichází o poměrně značné množství peněžních prostředků. „Zaměstnanec“, v případě švarc-systému, je v podstatě klasický podnikatel, který může snižovat svůj základ daně paušálními výdaji, tedy procentem z příjmů. Jeho reálné výdaje ovšem mohou být i nulové, protože prostředky k výkonu práce může zajišťovat „zaměstnavatel“. V takovém případě se snižuje základ daně dvakrát - jednou reálně u „zaměstnavatele“, jednou „hypoteticky“ procentem z příjmů u „zaměstnance“. Dále také účast na nemocenském pojištění OSVČ je pouze dobrovolná podle § 11, zákona č. 187/2006 Sb.

Nevýhodou tohoto systému je, že pracující osoba („zaměstnanec“) ztrácí nárok na některé skutečnosti, které má jinak pracující osoba v pracovněprávním vztahu: nárok na dovolenou, přestávka na oběd, pracovní ochranné pomůcky atd. Zároveň také přebírá administrativu od zaměstnavatele (vyplňování daňového přiznání).

Závěrem je vhodné dodat, že prokázat švarc-systém lze obtížně, prakticky by se mělo jednat o chycení přímo při činu (tedy při práci). Orgán inspekce práce pak může podle serveru podnikatel.cz uložit pokutu až 100 000 Kč pro pracující osobu a 5 milionů pro fyzickou osobu, resp. 10 milionů pro právnickou osobu, která umožní výkon nelegální práce.

ZDROJ: redakce portal-firem.cz

Sdílejte náš Portál Firem


Přidat do oblíbenýchPřidat do oblíbených